Frustrace v práci.
Strana odmítačů tmy.
Cesta smutku.
Doplňte si vlastní …
Různé současné trendy a hnutí si vyzobávají pouze 1 část z celku, většinou tu příjemnou nebo optimistickou a potlačují, odmítají protipól. Tim nevědomě rozhoupávají polarizaci v nás samotných a tím i ve společnosti. Nepřijímáme celek (celou paketu a škálu emocí a projevů), ale chceme jen to pěkné.
Emoce, stavy, zážitky, to vše se v životě střídá a tvoří celek. Žádný z nich není ani pozitivní ani negativní, tuto nálepku jim dává pouze naše mysl.
Jak bychom mohli poznat radost bez smutku, sladké bez slaného nebo světlo bez tmy? Nelze jedno od druhého oddělit, protože dohromady tvoří princip života a jeho zákonitosti. Copak jde, aby mince měla jen jednu stranu?
Když se třeba podíváte na frustraci v práci, tak to může být přesně ten impulz, který člověka donutí konat, něco změnit, zefektivnit způsob práce, zlepšit spolupráci nebo třeba i odejít jinam. Takže je vlastně něco negativního (frustrace) důsledkem pozitivního (pohyb, změna, větší spokojenost) a dohromady tvoří rovnovážný celek.
Pozitivní psychologie, spokojení zaměstnanci, štěstí v práci, … vše jen v tom hezkém a druhý pól v mysli odmítáme. Jak pak může celek fungovat a být v rovnováze? Nejsme to tedy i my, kdo tímto myšlením a postoji vytváří polarizaci?
Další příklad je třeba meditace. Dočtete se: “Snaž se zastavit myšlenky”. To je ale nemožné udělat snahou a silou. Samo se to může stát, když mysl musí být maximálně v přítomné pozornosti – proto lidé vyhledávají adrenalinové sporty nebo rychlou jízdu. Tam se mysl zastaví, jen často neví proč. Snahou o zastavení myšlenek na sebe vytváříme ještě větší tlak a mysl se rozjede o to víc. Zde popisovaný princip odmítání můžete hezky prožít a poznat. Cílem meditace má být pozorování bez tlaku, přijímání všech myšlenek, které myslí proudí.
Dokážete pozorovat, co vše se ve vaší mysli děje? Dokážete to nerozvíjet a hlavně nehodnotit?
Stejně tak naše snahy o štěstí, pozitivitu a další jednostranné dosahování jsou velkou pastí, protože tím odmítáme druhý pól a vlastně ho tím ve své mysli posilujeme a působíme polarizaci (uvnitř sebe i navenek).
Proč tento příspěvek?
Nesnažte se v životě odmítat, co je a posilovat jen jeden pól čehokoliv. Tím vytváříte tlak a hodnocení, co je správné a co není. A to máme stejně každý jinak. Celek obsahuje obojí: den obsahuje noc i světlo. Příroda má fáze spánku i bdění. Pravice potřebuje levici.
Zvlášť nyní v době voleb (psáno v říjnu 2025) obviňujeme z polarizace společnosti všemožné okrajové skupiny a extremisty, ale tuto polarizaci děláme ve své mysli my všichni hodnocením toho co je dobré/špatné, správné/nespravné.
Zkuste se touto optikou podívat na jakoukoliv vaši příští snahu a mezitím zde můžeme diskutovat podobu konceptu “frustrace v práci” nebo “cesty smutku” 🙂 nebo si můžete přečíst ještě tento pohled, jak nás naše mysl zotročuje v běžném životě.
Máte k tomu co říct?