08.11.2011

Agilní praktiky pomáhají i v nouzi aneb jak jsou studenti schopni doručit kvalitní produkt díky Agilním principům

O efektivnosti agilních přístupů a praktik se můžete dočíst v odborné literatuře, případových studiích, na blozích. O tom, že s vhodným vedením (koučem, mentorem) lze tyto principy a praktiky použít i v týmu začátečníků, juniorů a přesto úspěšně doručit, se s vámi chci podělit v tomto krátkém blogu.

Jednou z mých aktivit je také výuka moderního vývoje, provozu a údržby rozsáhlých informačních systémů na Ostravské univerzitě v Ostravě. Studenti zde absolvují předmět zvaný Ročníkový projekt (ROPR), kde se učí týmové práci a opravdovému vývoji s použitím dalších nástrojů než je jen IDE. Pro studenty bez zkušenosti je velmi těžké začít takto komerčně programovat, jelikož neznají ani technologii, ani problémovou doménu, ani práci v týmu. Jejich typický seznam rizik projektu proto vypadá následovně:

Fakt Riziko Akce na snížení dopadu
Neznalost použité technologie Dodání nestabilní a špatně udržitelné aplikace díky nevhodné architektuře Vytvoření brzkých technologických prototypů
Pomoc mentorů
Využití frameworků
Maximální pokrytí unit testy
Párová práce se zkušenějšími studenty
Neznalost problémové domény Nepochopení a dodání nevhodných funkčností, aplikace bude dělat něco jiného než má a nebude dělat co má Krátké iterace
Časté demonstrace
Definition of done

Proto se v ROPR zaměřujeme na implementaci základních principů, které pomohou tato rizika snížit na minimum a umožní studentům se opravdu něco naučit a doručit kvalitní a použitelný výtvor. Tyto principy jsou následující:

  • Krátké iterace a časté demonstrace zákazníkům,
  • Zaměření se na rizika a snaha o jejich praktické odstranění,
  • Use casy řízený vývoj a testování
  • Iterační plánování a hodnocení s podporou mentorů
  • Využití definice toho, co to znamená hotovo
  • Retrospektivy

Vzhled vytvořené aplikace

Výsledky práce studentů byly „bohužel“ použity v praxi ihned po skončení testování při lokálních povodních na Novojičínsku v Moravskoslezském kraji v červenci 2010. Jelikož se řešení osvědčilo, bylo použito také při mnohem rozsáhlejších povodních v Severních Čechách téhož roku později. Více si o dopadu a úspěchu této aplikace můžete přečíst na Solokapru či na webu Ostravské univerzity.

Máte k tomu co říct?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *