Tady vládnu Já! … fragment ze života silné mysli

Schválně, zkuste si nyní uvědomit svoji pozornost. Kam jde? Co si o ni nyní říká? Kolik vteřin nebo dokonce minut se vám ji podaří udržet, než vám ji myšlenky opět strhnou a roztříští?

Tento příběh vznikl na základě opakovaných diskuzí, dotazů a výtažků ze zpětné vazby s velmi schopnými, šikovnými a inteligentními účastníky dlouhodobého leadership programu, jehož předmětem bylo sebepoznání, typologie osobnosti, zpětná vazba, koučování týmu, argumentace, práce s emocemi a samotný leadership. Celý příběh je smyšlený, podobnost s vaší myslí je čistě náhodná!

“Víc informací! Víc informací!”, křičí stále nenasytná mysl. „Už potřetí opakujeme tento nácvik argumentace a já se nedozvídám nic nového. To je jak s tou zpětnou vazbou posledně, taky jsme furt jen nacvičovali, nových informací pomálu a co z toho…“

Když najednou mysl slyší, jak zaznívá zpětná vazba od kolegů:

„Tento třetí nácvik je na zcela jiné úrovni než ten tvůj dlouhý a zmatený první!“, říká jeden kolega.

„Nyní jsi byl přirozený, řekl jsi klíčové věci a ještě přiznal, že nemáš celou cestu naplánovanou a potřebuješ nás do toho zapojit, to mě oslovilo“, ozývá se druhá.

„Já ti vše konečně naprosto věřil a cítil se motivovaný ti s tím pomoct“, zmiňuje třetí.

Mysl zmlkne, zastaví se, je v šoku. Najednou si pomyslí, to už jsem dlouho nezažila, takový příjemný stav…

„Jak to? Jak to, že to kolegové říkají?“, naskočí opět tato silná nezdolná mysl. „Vždyť jsem se nic nové nedozvěděla a já potřebuji další informace, více teorie. Vždyť vše přeci řeším a určují já na základě těchto informací“, bojuje mysl stále a nedává člověku vydechnout.

„Jo?“ Ozvalo se odněkud Něco. „A kde jsi byla nyní tu chvilku po zpětné vazbě? A jaké to bylo, když si byla tichá?“, jemně poznamená toto Něco, které s klidem pozoruje divokou argumentaci mysli.

„No… máš pravdu“, odpoví mysl už klidněji. „Najednou jsem se zastavila a bylo to příjemné. Ale teď už musím zase myslet, nezdržuj“, nerozpakuje se odpovědět mysl.

„Víš, mezi pouhou informací a vnitřním pochopením, vnitřní změnou, která je pak trvalá, je obrovský rozdíl“, nevzdává to Něco.

„Neotravuj s tím zase, to tvoje vnitřní pochopení, přirozenost, hluboká změna“, oponuje mysl. „Já vše tvořím! Já myslím. Já jsem zde pánem!“

„Dobře, a jak je tedy možné, že já můžu tebe a tvé myšlenky pozorovat, když jsi tady hlavní pán? Jak to, že zcela ztichneš, když věnuji pozornost krásnému západu slunce?“, pokračuje toto Něco.

„No…. máš pravdu…. já potřebuji tvoji pozornost, abych mohla rozvíjet scénáře a myšlenky které generuji…“, potichu uznává mysl. „Ale vidíš, zase jsem si o ni řekla a vyhrála!“, dodává s radostným záchvěvem mysl.

„No dobře, zatím je moje pozornost slabá a rád se v tobě a tvých myšlenkách ztrácím“, dodává smířlivě Něco. „Ale zpět k tématu, začala jsi díky nácviku něco dělat jinak? Přehodnotila jsi některé své postoje? Změnilo se něco od prvních dnů workshopů tohoto programu? Co říkají lidé v týmu, kolegové a nadřízení?“ Ptá se toto Něco mysli dále.

„No, nyní se s lidmi víc bavíme o tom, proč děláme konkrétní úkoly, bavíme se o tom, jak úkoly každému typu člověka vysvětlovat trochu jinak, někomu jen co a proč, jiný potřebuje i trochu víc navést a ukázat, jak na to.“

„Jo a víc si dáváme zpětnou vazbu hned, když se podivné chování nebo reakce objeví a upozorňujeme na dopad našeho chování na druhé, na tým, na zákazníka. To pomohlo hodně. Taky nechci druhé už tolik měnit, začínám respektovat, že jsme každý jiný a spíše řeším, jak těchto odlišností využít v týmu a směrem k našemu produktu.“ Pokračuje mysl v dlouhém výčtu…

„My jsme přeměnily naše dráhy!“ křičí neurony v mysli. „Během pár týdnů najednou míň posíláme informace zkratkou emocím a urgentní hovor od plazího mozku s příkazem „bojuj“, „uteč“ jsme dostaly naposled předevčírem a to jen jednou, ne 14x denně jako dosud. To je vám úleva!“

„A my jsme se probraly z letargie“, ozývají se zrcadlící neurony. „Naposledy jsme byly takto aktivně zapojeny ještě jako malé dětské neurony a pak nás mysl téměř udusila“, sdílejí zrcadlící neurony dál.

A Něco si jen pobrukuje, že je dobré cítit zase respekt ke druhým, pochopení a soucit.

„Ale tady vládnu já mysl! A rozvíjet myšlenky a tvořit svět podle sebe je to nejdůležitější!“, vloží se do souzvučné diskuze opět silně mysl.

„Jo? Tak se zeptám znovu. Kde jsi tedy byla před chvílí, když jsi dostala tu neočekávaně dobrou zpětnou vazbu? A kde jsi byla včera na horách, když jsem se zatajeným dechem koukal pod sebe do údolí?“ připomene opět Něco dosud nezodpovězenou otázku.

„A jak že ti bylo?“ Doplní Něco ještě trochu jízlivě.

„Hm, no byla jsem pořád zde s vámi, ale neměla jsem najednou potřebu mít vše na povel a bylo to tak příjemné a přirozené… Myšlenky sice stále plynuly, ale ty jsi jim nedávalo pozornost, proto jsem je nemohla rozvíjet. A když bylo potřeba, tak jsem najednou naskočila a konala. Zvláštní tyhle situace, co nemám pod kontrolou… Přiznávám, že se jich trochu bojím…“

A proč? Čeho se bojíš? Vždyť vidíš, co vše dobré se událo za poslední týdny díky nácviku. A když jsi byla tichá a nerozvíjela scénáře, bylo nám dobře.“, odvětí soucitně Něco.

„No, bojím se a nemám ráda, když to není podle mého“, odpovídá mysl, „s tím bojuji a nelíbí se mi to.“

„Ano, tvé tendence milá mysli jsou silné, ale vidíš jak se neurony přeuspořádaly poté, co jsi změnila některé postoje a představy o lidech? Vidíš jak jen tvůj obsah a další a další informace tvoří a posilují tvoje tendence?“, táže se Něco.

„A vidíš jak vše plynulo, když si chvíli zmlkla, přestala řídit a přitom se aktivně podílela na konání? Šla z tebe slova, řídila jsi tělo a tvůj kolega se až lekl, co se z tebou stalo, že jsi místo kritiky a tlaku najednou řekl „co navrhujete?“ a dokonce jsi aktivně naslouchala milá mysli…“

„Ale já chci dosahovat, chci sbírat bodíky a razítka, mít směr, jít za ním… To je ono! Vždy se uvolním, když něčeho dosáhnu! Mám cíl, jdu za ním a jakmile jej splním, tak najednou přijde úleva.“ Doplňuje mysl své nynější uvědomění.

„A jak dlouho ti toto uvolnění vydrží?“ Ptá se Něco.

„No, moc dlouho ne“, přiznává mysl. „Po chvíli ticha a uvolnění musím zase vymýšlet další cíl, aby přišlo ono uvolnění a už mě to někdy i unavuje.“

„Já vím, já to díky pozornosti pozoruji, když se v tobě zrovna neztratím“, říká Něco.

Často vnímám, jak si pořád říkáš o mou pozornost, abys díky ní mohla rozvíjet své scénáře. Mám ji kvůli tvé síle pěkně roztříštěnou, jak s ní skáčeš z mobilu na počítač, na kolegy, na práci, na jídlo a chvíli ji nikde neudržíš. A v momentě, kdy se cítíš unavená a ztichneš, to nenápadně převezmu já a pošťouchnu nás zase blíž naší přirozenosti. No a pak opět naskočíš ty a snažíš se svět formovat podle svých představ. Pak jsi nespokojená, když to tak není, zase se tím unavíš a tak to zase o kousek posunu já. Prostě pořád dokola, až se unavíš zcela a já se v tobě nebudu ztrácet svou pozorností“, dodává s úsměvem Něco.

Ani nevíš, jaká je to někdy zábava vidět tě rozčilovat se nad něčím, co jsi sama vytvořila, život to chtěl jinak a ty stále trváš na své představě. Pak po týdnech či létech ti to nenápadně předhodím a ty jen řekneš, jak je super, že to nedopadlo jak si původně chtěla… Vzpomínáš? Tvá pozice v práci, místo pro dům, tolik chtěná žena, auto…“

„No jo no, máš pravdu“, prohodí mysl, „ale teď si o tvou pozornost zase řeknu a ty se v mých myšlenkách zase ztratíš a já opět na chvíli vyhraji. To je moje tendence“, říká už poněkud unaveně mysl.

Schválně, zkuste si svoji pozornost během dne aspoň na chvíli uvědomit. Kam jde? Co si o ni říká? Kolik vteřin nebo dokonce minut se vám to podaří, než vám ji myšlenky opět strhnou? Dokážete myšlenky aspoň chvíli pozorovat bez toho, aniž byste je rozvíjeli?

Příspěvek byl publikován v rubrice Články se štítky , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

1 komentář u Tady vládnu Já! … fragment ze života silné mysli

  1. Jaromír Stratil napsal:

    … když jsem si začal číst při snídani tento příspěvek netušil jsem, že přestanu snídat a dočtu ho až do konce. Po dočtení jsem se napil čaje a má mysl se rozběhla ovlivněná příspěvkem. Co se mi zamlouvalo, v čem jsem se viděl…
    …fajne inspirující příspěvek k zamyšlení ⭐⭐⭐⭐⭐

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *