Agilia konference 2016 – potvrzení evropské špičky I.

v loňském příspěvku o akci jsem psal, že u nás pořádaná Agilia konference patří mezi evropskou špičku v management a Agile konferencích a to nejen, co do kvality řečníků, ale také jejich originálních příspěvků speciálně vytvořených pro tuto konferenci,  doprovodnými akcemi či prostory a cateringem. Letošní ročník, poprvé uspořádaný v Olomouci, to jen potvrdil workshopovým Agile Congress Summitem a opět skvělou skvadrou řečníků jako jsou Scot Ambler, Tom Gilb, David Farley nebo Boris Gloger.

Agilia konference je vyjímečná tím, že si organizátoři navrhované příspěvky osobně prověřují, protože na podobných konferencích je roky prezentována spousta úspěčných případů, které jsou v reálu velmi vzdálené tomu, co je prezentováno. Také je ve skladbě příspěvků více a více vidět původní zaměření na management a vedení firem.

Letošní ročník byl také okořeněn (neplánovanou) genderovou smrští na sociálních sítích, která je velmi zajímavou sondou do života nás lidí v agilní komunitě (viz například shrnutí a pohled Scotta Amblera). Můžete si udělat obrázek sami, zda žijeme agilní hodnoty nebo je jen trapně hlásáme a nutíme dělat druhé (ano, ne žít, ale dělat).

Tom Gilb na téma měření hodnoty

Tom hezky zdůraznil, že management často používá pojem hodnota (value), ale je to spíš buzzword, nedokáže přesně říct, co to znamená. Vyjádření hodnoty v číslech a napojení na strategii firmy je často už úplné scifi. Tom představil 1 denní workshop, kde TomGilbtým společně určí TOP 10 hodnot a cílů, které jsou kvantitativní, měřitelné.

Další postřehy:

  • Mapujte a pracujte se všemi stakeholdery projektů/produktů – není to jen uživatel a zákazník, ale spousta dalších, kteří mohou mít významný dopad (rozhodovatelé, Evropská Unie se svými regulacemi apod.).
  • Value-for-money delivery table která umožní prioritizaci hodnoty na základě parametrů, které my a trh chceme (potřebná technická investice, zdroje, lidi a jejich dovednosti, proces, rizika, best practices, …).
  • Hodnotu jde ověřit i bez kódování – videem, prototypem, demonstrací principu (viz startup svět, kde to krásně funguje v úvodních fázích ověřování problému a řešení, krásným příkladem je například prvotní dropbox video demonstrující princip).
  • Často zapomínáme na evolutionary learning, iterativně opakujeme určité vývojové činnosti, inkrementálně doručujeme výstup, ale pokulhává evoluční zlepšení kvalitativních parametrů, učení a měření (například 1% zlepšení nějakého parametru za iteraci/sprint, zaměření na jednu funkci produktu, kterou za iteraci/sprint zlepšíme nebo zlepšení jednoho parametru kvality během iterace/sprintu).
  • Poslední velmi známé a opakované: platíme kontraktory za udělanou práci, ne za doručenou hodnotu – což je logické, když hodnotu neměříme a neumíme kvantitativně vyjádřit, tak holt měříme odsezené hodiny a ty pak dostaneme.

Podobný princip měření hodnoty a propojení se strategií firmy/produktu jsem představil v knížce Provozujte IT jinak (na princip můžete mrknout v této prezentaci – slide 41). O doručování hodnoty a nutném lhaní obchodníků už jsem také psal.

Catalin Dogaru a servant leadership

Servant leadership je poslední roky znovuobjevený styl vedení lidí (starý je stovky, možná tisíce let, popisná teorie pak desítky let). Catalin zdůraznil základní principy, kterými jsou zaměření na druhé (focus on others) a služba především (serving first). Počítejte s tím, že to není styl pro každého vedoucího a ani pro každou firmu. Když chcete být na piedestalu a být vidět a mít zásluhy, hledejte jinde. Lze se servant leadershipu naučit nebo se tak už musí člověk narodit? Publikum říkalo tak i tak. Catalin také pobavil parafrází na WTF v kontextu servant leadershipu:

  • With
  • To
  • For

Catalin představil pravidla, která servant leadership vystihují:

  1. Pokud chceš jít rychle, běž sám, pokud chceš dojít daleko, jdi v týmu.
  2. Chovej se k ostatním tak, jak chceš, aby se chovali oni k tobě.

a také hodnoty a přesvědčení:

  • je to dlouhodobá cesta, ne jeden krok či akce,
  • jste služebníkem, podporovatelem, ne vlastníkem (nejste ten vepředu, co je vidět nejvíc),
  • ale zase nejste jen sluhou a onucí, stále vedete! (těžké, co?)
  • komunikujte vše a opakovaně (místo „vždyť jsem vám to už říkal“ naopak „já to zatím řekl, jen 2x, ještě musím aspoň 263x!“),
  • pracujte s jedinečností a potřebami lidí a snažte se je propojit s potřebami firmy a trhu,
  • no a ono otřepané být role model (jak to sami žijeme v agilní komunitě si udělejte obrázek sami, viz v úvodu zmíněná genderová smršť – vážně ti plivající agilisti žijí hodnoty jako respektuj ostatní?),

CatalinJak se jím tedy stát, pokud vám tento styl vedení sedí?

  • začněte sebeuvědoměním a sebepoznáním (jak se chovám? jak na lidi působím? jak a proč mě druzí vnímají jinak?) – pokud je pro vás typologie osobnosti a soft skills sprostost, pak to asi nebude styl pro vás,
  • naslouchání a pochopení (ano, já naslouchám, říká každý vedoucí, ale víme opravdu, co tím daný člověk chtěl říct? opravdu ho za ten krok nehodnotíme?),
  • respekt, akceptace odlišností různých osobností, empatie při naslouchání,
  • přesvědčování a rozhodování (často tlačíme lidem úkoly z důvodu časové tísně místo toho, aby si úkoly vzal každý sám podle své preference),
  • předvídej, měj vizi, vysvětluj,
  • buduj vzájemnou důvěru,
  • zavaž se k rozvoji lidí, pomáhej jim růst, poznat sebe a své silné stránky,
  • buduj samořídící se komunitu.

Hlavní myšlenkou je tedy pochopení, co je dobré pro moje lidi a zákazníky (ty až v druhé řadě), ne co je dobré pro mě a co já chci. Snad má smysl ještě připomenout myšlenku z dnes již téměř legendárního talku Simona Sineka: co – jak – proč?

Dalšími řečníky, jejichž přednášky jsem stihl navštívit a sepsat postřehy byli Ahmad Fahmy, Łukasz Węgrzyn a Scott W. Ambler, o tom v díle II.

Příspěvek byl publikován v rubrice Články se štítky , , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *