Agilia konference 2016 – potvrzení evropské špičky II.

Tento příspěvek navazuje na shrnutí myšlenek Toma Gilba na téma kvantifikování hodnoty a Catalina Dogaru na téma servant leadershipu z prvního dne Agile Konference 2016. Dalšími řečníky, jejichž přednášky jsem stihl navštívit byli Ahmad Fahmy, Łukasz Węgrzyn a Scott W. Ambler.

Celý příspěvek

Rubriky: Články | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Agilia konference 2016 – potvrzení evropské špičky I.

v loňském příspěvku o akci jsem psal, že u nás pořádaná Agilia konference patří mezi evropskou špičku v management a Agile konferencích a to nejen, co do kvality řečníků, ale také jejich originálních příspěvků speciálně vytvořených pro tuto konferenci,  doprovodnými akcemi či prostory a cateringem. Letošní ročník, poprvé uspořádaný v Olomouci, to jen potvrdil workshopovým Agile Congress Summitem a opět skvělou skvadrou řečníků jako jsou Scot Ambler, Tom Gilb, David Farley nebo Boris Gloger.

Agilia konference je vyjímečná tím, že si organizátoři navrhované příspěvky osobně prověřují, protože na podobných konferencích je roky prezentována spousta úspěčných případů, které jsou v reálu velmi vzdálené tomu, co je prezentováno. Také je ve skladbě příspěvků více a více vidět původní zaměření na management a vedení firem.

Celý příspěvek

Rubriky: Články | Štítky: , , , , , , , | Napsat komentář

Aktivní musí být všichni! Aneb firemní změny a jejich tahouni

Často slýchám názor, že ve firmách je málo lidí aktivních, že by všichni zaměstnanci měli podporovat změny a dokonce i přicházet s nápady a zlepšováky. Snem jsou aktivně zapojeni všichni zaměstnanci, kteří touto aktivitou (spolu)řídí firmu. Podle výzkumů Gallup i McKinsey je ve firmách aktivně zapojených pouze asi 2-3% zaměstnanců, 50% je neaktivních a dokonce 20% jeví absolutní nezájem. Všechny tyto povzdechy a přání ale mají jedno naprosto zásadní nepochopení a tím je nepochopení lidské přirozenosti a rozdělení populace.

Celý příspěvek

Rubriky: Články | Štítky: , , | Napsat komentář

Kniha Od nuly k jedničce: Kondenzované lekce podnikání

Pokud je pro vás Lean Startup Erica Riese příliš abstraktní a dlouhé čtení a naopak kuchařka Running Lean od Ashe Maurya zase příliš detailní a nebo hledáte příklady i z jiných odvětví, pak perfektním kondenzovaným čtením je poslední počin jednoho z pionýrů úspěšně rozjetých či investovaných startupů, Petera Thiela.

Spoluzakladatel veleúspěšných společností PayPal a Palantir a první investor Facebooku Peter Thiel v ní shrnuje klíčové zkušenosti z rozjezdů a investování startupů. V úvodu nás Peter nabádá abychom se nebáli konkrétně tvořit budoucnost. Není podle něj nic horšího než být ohledně budoucnosti neurčitý nebo skeptický. Lepší je mít nějakou (pozitivní) představu a tu se snažit reálně uskutečnit. V podstatě klíčovou myšlenkou knihy je princip a tajemství monopolu. Peter Thiel je obhájce monopolu (co tento pojem pro něj znamená, pak v knize více objasňuje) a vysvětluje, proč konkurence je pro firmy smrtící:

  • za stavu dokonalé konkurence není žádný podnik schopen dlouhodobě generovat zisk, takže je vlastně nemožné přežít (protože nemáme zdroje na inovace a vlastně ani na vlastní provoz),
  • na monopolním trhu naopak s nikým nesoupeříme a tak můžeme dodávat produkty za ceny, v množství a ceně nám prospěšné (snaha o maximalizaci zisku, abychom měli zdroje na další inovaci a rozvoj firmy, ale také samotný provoz).

Monopol trochu jinak…

Tato myšlenka monopolu se mi nejdřív moc nezamlouvala, protože třeba jen díky Regio a LE dokázaly České dráhy zlepšit služby a dokonce i zavést na trase Ostrava-Praha internet do vlaků, což prý (náhodou do té doby než začala jezdit konkurence) bylo technicky nemožné. To klíčové je ale definice pojmu monopol: 

Monopol je společnost, která je ve svém oboru tak dobrá, že žádná jiná není schopná nabídnout něco hodně podobného.

Takže nemluvíme o uměle regulovaných a pokřivených trzích, ale o schopnosti firem doručit něco tak prvotřídního, že nikdo jiný toho schopen není. Konkurence je tak vlastně protikladem kapitalismu, protože v konkurenčním prostředí není možné kumulovat kapitál. Firmy jsou krvavým bojem nucené zlevňovat a tím nejen že vydělávají málo, ale také přestávají mít zdroje na investice a inovace, což vede k jejich postupnému zániku. Proto Peter zdůrazňuje důležitost vytváření nových věcí místo kopírování již existujících produktů (například tisící slevový portál v pořadí, že). Odtud pochází i název knihy: 0 (nula) je jen kopírování existujícího, 1 (jedna) je pak něco skokově nového.

big_od-nuly-k-jednicce Zde připomínám starou ověřenou pravdu pro rozjezd podnikání: nejdříve se snažte dosáhnout monopolu nebo velkého tržního podílu na nějakém malém segmentu trhu, až pak vyrazte do dalšího segmentu. Rozkročíte-li se příliš brzy, budete žonglovat tolika potřebami jednotlivých segmentů s tak omezenými zdroji vašeho týmu, že nedoručíte hodnotu žádnému z nich. Pamatujte že i Facebook začínal se studenty jediné univerzity 😉

Jak na investice do startupů?

Nechat si poradit od úspěšného investora do startupů je určitě věc k nezaplacení. Hlavní tajemství, které Peter zmiňuje je to, že diverzifikace portfolia (základní to investorská poučka) je vlastně hloupost. Minimálně v této doméně. Naopak úspěšní investoři dělají investic co nejméně, ale snaží se vybrat přesně ty pravé, kterým navíc rozumějí a jim se co nejvíce věnovat. Proč? Důvodem je tzv. mocninný zákon, kdy kvůli šíři portfolia nedokáže ani povedená investice pokrýt všechny ostatní ztráty, natož vydělat. Navíc v praxi často věnujeme svůj čas těm nefungujícím, místo abychom ho věnovali těm povedeným a maximalizovali potenciální zisky v nich. Tady jen připomenu, že se investoři nedívají ani tak na váš nápad a jeho zpracování, ale hlavně na váš tým a jeho schopnosti, souhru a sílu.

Tajemství úspěchu 😉

Peter Thiel připomíná také několik známých principů, na které v podnikání běžně zapomínáme, například to, že:

  • Paretovo pravidlo 80:20 je ve světě startupů důležitější než kdekoliv jinde. Věnovat čas jen těm 20% (funkčností, detailů, trhu, distribuce, marketingu, …), ze kterých plyne 80% přínosu (zákazníků, obratu, zisků, …) je ve startupu, jehož nejvzácnějším zdrojem je čas (opravdu to nejsou peníze ;)), je naprosto klíčové.
  • Příležitost leží v té oblasti, které si nikdo moc nevšímá (ne tak kde jsou všichni),
    • ptejte se: Co je obtížně proveditelné? Jakou firmu nikdo nebuduje? Co je dosud neznámé? Jaké firmy ještě nebyly založeny?
  • Tajemství je ještě spousta! Že už je všechno odhaleno, že už všechno známe? Kdo tomu nevěří a hledá, většinou si všimne nové příležitosti, kterou nikdo jiný nevidí (viz třeba právě PayPal, Airbnb, nebo české Liftago), co například příležitosti v medicíně, technice, výživě, zdraví, výrobě čisté energie apod.
  • Distribuce a prodej jsou stejně důležité jako produkt samotný. Nezapomínejte na to, že pokud nejste schopni dostat produkt k zákazníkovi, pak opravdu nemůžete uspět. Jak se asi o vašem skvělém produktu dozví?
  • Fungující a ověřený byznys model je stejně důležitý jako skvělý produkt. Jen se podívejte na snahy Twitteru a Facebooku o monetizaci. Buď se jim to nedaří nebo tím odhání své uživatele.
  • Pamatujte že celková hodnota zákazníka (CLV – Customer Lifetime Value) musí být vyšší než náklady na jeho získání (CAC – Customer Acquisition Costs), jinak nemůžete vydělat. Doporučuje se aby CLV bylo minimálně 3x vyšší než CAC.

Nepokazte rozjezd firmy!

Danou firmu rozjíždíte a tým budujete jen jednou (stejně jako jeden konkrétní vztah), proto špatná rozhodnutí nyní učiněná budete opravovat a hasit jen těžko. Prvotní fáze je prostě hodně specifická a už se nebude opakovat, proto:Fortune-Thiel

  • je ideální když už se s týmem a společníky znáte a máte za sebou třeba nějaký společný projekt či spolupráci,
  • je důležité, že máte společné cíle a zájmy s firmou (viz srovnejte protichůdné zájmy zaměstnanců, manažerů a vlastníků akcií jakékoliv korporace),
  • nabírejte další zaměstnance na palubu podle společně žitých hodnot (opravdu klíčové),
  • je vhodné mít malý a efektivní rozhodovací tým (představenstvo, management, vedení), ideální jsou 3 lidé,
  • se zaměřte na počáteční úzký segment, ve kterém se snažte získat monopol (jediná priorita a tedy jasné zaměření a zacílení)
  • si dobře promyslete plat ředitele/vedení – čím méně bere, tím více typicky prosperuje firma – generuje totiž budoucí zisk a jeho podíl na něm 😉
  • si dobře promyslete rozdělení podílů/budoucích akcií vašim zaměstnancům.

Co říci závěrem?

Jestli jsou pro vás v úvodu zmíněné knihy nedostačující nebo je máte už zhltnuté a hledáte další krmivo pro vaši mysl, pak pro vás tato tenká kniha bude jistě potěšením. K plynulému čtení pomáhá nejen širší kontext, který Peter Thiel zprostředkovává, ale také překvapivě dobrý český překlad již tradičně od Melvilu.

Nezapoměňte tedy, že pro úspěšné podnikání je důležitý monopol (definice viz výše), významně (10x!) lepší produkt, než má konkurence, správné načasování (vzpomeňte například na tablety a Microsoft dávno před Applem), fungující byznys model a distribuce/prodej a v neposlední řadě správný tým!

A pokud máte nápad a stále nevíte, jestli do něj jít nebo ne, pak si položte následující otázky:

  • Máte průlomovou technologii nebo byznys model místo kopírování a postupného vylepšování?
  • Je nyní ten správný čas rozjet daný byznys (například státní investice do solární energie v ČR, aktuální potřeba a zájem lidí o výživu a zdraví apod.)?
  • Existuje dostatečně malý, ale jasně ohraničený segment trhu, kde můžete mít monopol?
  • Máte tým, se kterým se znáte a rozumíte si?
  • Víte, jak váš produkt dostat k zákazníkům? Sám se opravdu neprodá 😉
  • Je to, co děláte v něčem jedinečné a máte jisté tajemství umožňující vám existovat i za takových 20 let?
Rubriky: Články, Krátké recenze knih | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Nezapomínáte na mentoring?

Koučování, MOOC kurzy, tématické a kreativní workshopy … to vše jsou zajímavé a rozšířené nástroje pro náš rozvoj, ale často zapomínáme na ty obyčejné. Příkladem je velmi silný nástroj zvaný mentoring…

Představte si situaci, kdy jdete za kolegou, protože potřebujete dokončit svůj úkol v termínu a ptáte se ho na radu jak to udělal posledně… Překvapivou odpovědí je vám otázka: „… a jak bys to udělal ty?“ V tu chvíli vám spadne čelist, projedou možné scénáře prošvihnutého projektu a nakonec máte chuť jej zabít… Pak si ale vzpomenete, že byl přece na tom koučovacím školení, tak si zanadáváte a nějak to nakonec uděláte.

Celý příspěvek

Rubriky: Články | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Outsourcing inovací jako zabiják naší motivace

Během posledních roků jsem se setkal s několika firmami, které outsourcovaly svůj „inovační proces“ tzv. inovačním laboratořím či studiím. Z manažerského pohledu vypadá tento krok jako velmi rozumný: outsourcing inovací je velmi bezpečný a „levný“. Máte podepsaný kontrakt, který zaručuje, že dodavatel musí dodat alespoň něco inovativního. Zní to jako 100% jistota, proto je to tak lákavé… Jaký dopad to má ale na nás běžné zaměstnance? Co to může udělat s naší motivací a pracovním zapojením? A jaký je dopad na firemní kulturu?

Celý příspěvek

Rubriky: Články | Štítky: , , , , , , | Napsat komentář

Ebook: Jak na interní startupy

V posledních letech je díky rozmachu startup komunity a jejímu příspěvku, velkým trendem mít také interní startupy v organizacích. Někde je tato snaha úspěšná (ať už  náhodou nebo díky systémovému přístupu), někde je tato snaha doprovázena velkým množstvím anti-vzorů nejen s pohledu způsobu práce interního startupu, ale také z pohledu jeho zařazení do organizační struktury, řízení a hlavně měření.

Tato převažující neznalost podstaty startupu a její odlišnosti od existujícího byznysu má mnohdy velký dopad na celou firmu, což byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl je sepsat a poskytnout běžná řešení. Nejvíce diskutovaná a také problematická témata jsem shrnul v tomto bookletu.

Aktuálně dokončuji plnou verzi doplněnou o další témata, zkušenosti, klíčové otázky i psychologické objasnění, proč je takový postup třeba.

Prosím Login nebo Register abyste mohli číst či stáhnout tuto knihu.

Poskytněte mi prosím zpětnou vazbu, jestli se vám kniha líbíla, zda vám nějak pomohla.

Díky

Rubriky: E-knihy | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Jak jednoduše přispět ke zlepšování služeb?

Byli jste na obědě a jste velmi spokojeni? Při odvezení auta do servisu jste si nepřipadali, že obtěžujete a dokonce vás i odvezli do práce? Chtěli byste dát tuto pozitivní zpětnou vazbu nejen personálu, ale také vedení? Nevíte jak na to? Nyní už to jde docela snadno.

V tomto příspěvku bych rád upozornil na jeden zajímavý slovenský start-up, který už funguje i u nás. Služba Staffino má za cíl pomoci zlepšovat lokální služby a to jak ze strany konzumenta služby, tak ze strany poskytovatele služby.

Aplikace dostupná přes web i pro mobilní telefony slouží:

  • konzumentům služby – dát zpětnou vazbu přímo manažerům daného podniku, poděkovat či zadat komentář,
  • poskytovatelům služby – získat maximum zpětné vazby od reálných zákazníků a to nejen té negativní, kde se mnohdy nebojíme ozvat se, ale té pozitivní jako je vyjádření spokojenosti a poděkování.

IMG_1731Staffino řeší to, že ne vždycky se náš feedback dostane až k manažerům podniku. Líný číšník či protivný úředník asi těžko předá zpětnou vazbu na sebe dál ke svému vedoucímu… A o to tady jde především, aby se zpětná vazba dostala až k vedoucím a ti mohli se službou něco dělat!

Nejjednodušší je instalovat si iOS nebo Android aplikaci do svého telefonu a polohová služba už vám sama nabídne registrované podniky v okolí bez hledání 😉 můžete tedy okamžitě po konzumaci služby vyjádřit svou zkušenost.

Takže vstupy bychom měli a jak na samotné zlepšení služby? V tom vám může pomoci například Kaizen workshop s týmem a zástupci zákazníka, změna metrik zaměřených na hodnotu nebo zaměření se na soft aspekty zaměstnanců.

Tak pojďme dát vědět, když jsme byli spokojeni i nespokojeni 😉 a hlavně, pojďme naše služby společně dál zlepšovat.

Rubriky: Články | Štítky: , , , , | 2 komentáře

Jak na změnu v performance managementu? Příběh jednoho Service Desku

Spousta organizací a hlavně samotných personalistů začala v poslední době reflektovat výzkumy lidské motivace staré více než 60 let. Výsledkem jsou úvahy o změně performance managementu a motivačních bonusů. Četnost článků, blogů, konferenčních diskusí, workshopů, ale i moje osobní zkušenost tento trend jen potvrzují. 

Ano, ještě stále najdeme hojně firem a lidí, kteří tvrdí, že peníze dlouhodobě motivují a jsou nejlepším bonusem. Jsou to ale spíše ti, kteří tak činí z pohodlnosti, pouhé neznalosti, nedostatku času řešit individuální potřeby zaměstnanců nebo ti, kteří na zaměstnance příliš nehledí. Důvodem odmítání změny v této oblasti nebývá fakt, že by současný model fungoval a dosahoval významných výsledků. Naopak – výzkumy behaviorálních ekonomů dlouhodobě ukazují na opačný důsledek finančních bonusů vedoucí k neetickému jednání a zaměření na dosažení vlastních bonusů než na dosažení cíle. Faktem potvrzujícím tyto výzkumy v praxi byla nedávná „krize“ bankovního sektoru, který je vysokými finančními bonusy proslulý.

Celý příspěvek

Rubriky: Články | Štítky: , , , , | Napsat komentář

Report Mobilní trendy 2015 jako inspirace

Jste vývojář mobilních služeb nebo vaše firma nabízí mobilní bránu k použití existujících produktů? Přemýšlíte, jak vaše služby nabídnout on-demand přes smartphone jako to dělá Liftago, Uber nebo Airbnb? Nebo nemáte obsah ani službu, ale máte technologické know-how a dovednost? Poskytování služeb přes mobilní telefony se stává stále více populární a všechny zmíněné dovednosti a trendy budou vyžadovány víc a víc.

Pokud přemýšlíte o strategickém směřování vaší firmy a vašich služeb právě nyní, pak může být report z oblasti m-commerce v mnohém inspirací:

Rubriky: Články | Štítky: , , | Napsat komentář